Pátek
Cestu do Čermné známe velice dobře, ale kam nás zavedou pochodové značky jsme opravdu netušily. Kluci plni očekávání nasadily vysoké tempo a tak jsme brzo došli na nádherné místo s malinkou chýší zvané Black Hill. Rozdělily jsme si úkoly a brzy upravily tábořiště k obrazu svému. Obzvláště vypečená byla cesta pro pitnou vodu. Scházelo se kráterem který se dole dělil do systému chodeb a naší jeskyně s pitnou vodou.Ceta byla hodně příkrá a na břidlici hodně klouzalo, ale my jsme byli šikovní a bravůrně to zvládli. Večer jsme poseděli u ohně a jako obvykle jsme zazpívali u kytary.

Sobota
Ráno jako již tradičně začalo rozcvičkou, ale nebyla to takavá ta obyčejná rozcvička, ale speciáně připravena pro nás. Nejdřív jsme
hledali tetkův skůtr, i přesto že byl od nás jen 10m a Tetka se na něj stále díval tak nebylo snadné jej najít.Byl opravdu dobře zamaskován. Pak jsme chodili po kládě což nebyl problém když jsme chodili po jednotlivcích, ale pak jsme chodili i poslepu a nebo jsme se míjeli a to už byl oříšek.V průbehu dne nám Tetka nachystal nízké lanové překážky. Naučili jsme se jistit a pak už jen řádili.Naším hlavním dnešním úkolem byl pochod podle busoly dostali jsme azimut a ještě jsme se dozvěděli jméno vesnicky kam jsme měli dojít.No jít podle azimutu lesem je opravdu moooc obtížné my jsme minuli cíl pouze o 2 km, ale díky domorodcům jsme nakonec správně došli do cíle. Odtud ještě jedna mezistanicen a pak šupky spátky na tábořiště. Tu jsme ještě prověřili naši šikovnost na lanových překážkách a večer opět poseděli u ohně.

Neděle
Od rána prší.I rozdělání ohně nás potrápilo. Pak nám Hanz ovisílal, že za 20min přijíždí dotavník s balíčkem potravy pro nás. Takový fofr jsem už dlouho neviděl a i když to bylo prakticky nemožné stihnout tak nám se to povedlo. Dostavník nám přivezl nejen balíček potravy ale taky Míšu. Na zpátek jsme už tak nespěchali. Oběd jsme si připravili v chýši byla to ameriká dávka potravy pro četu. Svíčková sice byla trošku ostřejší, ale maso bylo znamenité. Ve fantomu máme sbalení batohu do 5 minut a vedení napadlo přesvědčit se
zda to zvládnem.Byl to šrumec a stihnout se to prakticky nedá, ale do 15 minut jsme byli všichni připraveni k odchodu. Šli jsme do podhradí a cestou pěkně jsme promikly ale v místní hospodě jsme se ohřály, částečně vysušili a každý vypil nejméně dva hrnky horkého čaje. Když jsme odcházeli už nepršelo a tak jsme hned byli veselejší. Šli jsme skalama a vyškrábali jsme se na místo zvané Orlí hnízdo. Krasná plošinka s nádherným výhledem a ze tří stran obklopena stržemi dolů.Při hledání dřeva jsme narazili na zříceninu hradu Vikštejn. Večer jsme opákali špek.

Pondělí
Kluci nemohli ani dospat jak se těšili na to jak holky vyšmigrustujou
Všichni si rychle upletli karabáče a pak už jen tahali ze spacáku jednu holku za druhou.Všechny šíleně ječeli a bosky utíkali. Aby byla tradice dodržena, tak holky odměnili kluky pomlázkou, kterou jsme společně snědli. Na snídani Uvařila Míša s Ještěrkou Ovessné vločky sice vypadali pochybně, ale byli opravdu výborné. Ještě chvíli jsme relaxovali když v tom vypukla opravdová panika.
VLAK JEDE ZA HODINU!!! Prohlásil Martin a tak se všichni začali balit a skoro během jsme se vyddali na cestu.V půli cesty nám Tetka oznámil, že to tímto tempem nestihnem a tak jsme opravdu začali utíkat. Z Vikštejna je to na nádraží 5km.A když už jsme byli skoro na nádraží tak nám Tetka řekl, že jsme se spletli o hodinu a
vlak jede až za 60min. Touto hnusnou pravdou se stal nejhorším člověkem dne. A tak jsme pojedli, napili se a zahráli si hry. Náročný víkend skončil, ale v nás zůstalo spousta krásných vzpomínek.

Česílko